Ráno se mi fakt nechce vstávat. Vyspalý jsem, s tím problém není, ale představa vlézt do mokrých bot a vlhkého denního oblečení...
Ale nakonec vůle zvítězila a já v 7:30 opět šlapu do dalšího úseku stezky. Mým cílem je dnes přejít před polednem průsmyk u hory Blackhawk, abych se vyhnul bouřce v exponovaném terénu a pak jít co nejdál - co nejblíž závěrečné hřebenovce Indian trail.
Cestou využívám slunce a suším stan i další věci - nechci dopadnou jako včera, když jsem v dešti stavěl mokrý stan. Mé sušící místo míjejí skoro všichni poutníci, kteří předchozí den zakempovali už před bouří, takže jsem oproti nim moc kilometrů nenahnal :).
Z průsmyku je krásný výhled na další hřebeny, tentokrát to jsou pořádně ostré kopce. Za průsmykem pod hranicí lesa někteří již kempují - přijde mi to trochu brzy ve 2 odpoledne, ale třeba vědí, co dělají.
A vědí :). Asi po půl hodině se objevuje nenápadný mráček, ze kterého bych nečekal, že něco bude... Ale během čtvrt hodiny je přes celou oblohu a pak se to spustí. Ne déšť, ale kroupy. Za chvíli je stezka celá bílá. Naštěstí jsem v lese, takže se schovávám pod statný smrk a nedostávám tak plnou dávku. Člověk je v té chvíli v rukách přírody - přejde to za 15 minut nebo za 3 hodiny, jako včera?
Nakonec to byla asi hodina, takže jsem vlhký jen tak na půl a narozdíl od včerejška se vyjasnilo. Tak bych si to představoval, bouřka ve 2 odpoledne, člověk pak stačí ještě uschnout!
Můj plán pokračovat dál tedy vyšel i když jsem nedošel tak daleko, jak bych chtěl - další mrak jem se již rozhodl neriskovat a o půl šesté stavím tábor. A opravdu prší! Já ty zkušenosti nakonec naberu :).