Den 15 · 4. července 2026

Poslední průsmyk na Collegiate West a hurá do civilizace!

21,9km
Nachozeno
↑ 902m
Nastoupáno
3 824m
Nejvyšší bod
-1–20°C
Teplota
0mm
Srážky

Ráno vstávám v 6, chci stihnout přejít hřeben Bald Mountain ještě dříve, než začnou potencionální bouřky.

Poprvé mám pokrytý stan námrazou, v noci tedy bylo pod nulou, přesto jsem byl ve svém Patizonu v obvyklém dress kódu - trenky a tričko. Komfort -1 fakt funguje. Ještě se zdravím se 70ti letou hikerkou, která spala asi 100m ode mě v lese. Zatímco já vařím vločky, ona už vyráží, letos jde CT v opačném směru. Tihle aktivní důchodci mě nepřestávají fascinovat.

První část dne mě vede k jezeru Boss Lake, cestou nacházím svoji první "magic on the trail". Jedná se o taková povzbuzení pro hikery, která fakt potěší. Tady to byl termobox s vychlazenými limonádami. Po 5 dnech pití vody z potůčku i blbá cola udělá hodně velkou radost!

A pak stoupání přes hřeben Bald Mountain ve výšce 3900 m n.m. Vede kolem 2 horských jezer, koupel ale tentokrát vynechávám, protože se za mnou začíná pěkně zatahovat. Bouřka z toho nakonec není, ale stejně radši mírným poklusem mířím od směru blížících se mraků.

Ještě poněkud nudné 2 míle přes lyžařské středisko a jsem v civilizaci - v průsmyku Monarch pass na dálnici US 50 je pěkné infocentrum, kde dávám pivko a burritos. A jelikož na dalších 100 mílích nebude žádná možnost doplnit zásoby, tak mířím do města.

Jako obvykle stopuji, stavím se asi 100 m za poměrně atraktivní hikerku, která se při každým natažením ruky s palcem nahoru zavlní v bocích. No a přesto jedu první já :). Asi styl znavený východoevropan v zmačkaném klobouku funguje lépe :).

Ve městě Salida bydlím tentokrát v klasickém US motelu u silnice, jako jediný jdu pěšky po ulici do laundromatu vyprat prádlo, což je zážitek sám o sobě. Naštěstí mi postarší dámy vysvětlí, že nejdřív musím rozměnit svých 10 USD na 40 čtrťáku v automatu a pak už to jde samo. Pračka, sušička a jsem jako znovuzrozený.

Večer jdeme s Kristien na pivo do místního pivovaru. V Coloradu je celkem rozšířená kultura minipivovarů a tento nabízí asi 10 piv na čepu. Dáváme IPU a pivo s příchutí čili. Výborné! S Kristien se loučím, ta už míří zpět do Denveru a mě zítra čeká "zero day" (nic neujdu) - nákup zásob, oprava bot a plánování dalšího úseku.

← Zpět na deník