Začátek tohoto úseku klame tělem. Prvních 9 km jde totiž po prašné cestě s minimem stoupání, zbylých 18 si to ale vynahradí.
Tak dnes jsem oficiálně vyrazil na Colorado trail. Původní plán vstát v 5 a ujít největší část prvního úseku ještě před tím, než začne vedro vzal rychle za své. Opilí spolubydlící na pokoji dělal bugr až do 2 do rána a tak jsem usoudil, že alespoň 5 hodin spánku by to chělo.
Takže v 11 hodin, za největšího vedra jsem stál na začátku stezky a vydal se směr k přehradě přes Waterton canyon. Prvních 6 mílí vedlo po prašné cestě, velmi pozvolna do kopce. Ale poté se stezka odpojila a začalo pořádné stoupání a klesání. Myslel jsem si, že to dnes bude na pohodu, ale trochu mě zradil průvodce, kterého jsem si pro větší pohodlí nechal umělou inteligencí přeložit do češtiny. Funguje to skvěle, akorát umělka přeložila míli na kilometr, ale už neudělala ten přepočet. Takže místo pohodových 16 km to bylo 16 mílí, tj. 27 km.
Cestou jsem potkal asi 7 dalších poutníků, kteří začínajjí stejně jako já. Je zajímavé, že převažují ženy a často i sólo ženy. Je to podobné jak na Stezce Českem, holky jsou v tomto prostě akčnější.
Vedro a stoupání bylo vykoupeno krásnou přírodou. Většinou se na blozích píše, že tyhle první úseky jsou takové "normální", ale pro Evropana je fascinující, že 30km od velkoměsta najednou začne divočina. Krásné smíšené lesy, skály (ano, dalo se to čekat když to jsou Skalisté hory). Člověk tak jde a civilizací připomínají jen občasný zvuk stíhačky (asi tu zrovna nad horami trénujw US army).
Co je téma těchto prvních úseků je voda. Letos bylo extrémně málo sněhu a teď je do toho ještě sucho. Takže nesu 3 litry vody a jsem vděčný za každý zbytek potůčku, ze kterého jde vyfiltrovat pitnou vodu.
Večer ulehám do stanu a únava tam je, ne že ne. Hodinky píšou, že mám 2 dny odpočívat. To se budou zítra divit!